Zpověď

24. března 2011 v 23:40 | Barboocha |  Povídání mimo mísu
Ahoj Vojtí,

asi se divíš, co to tu máš za článek. No už je to tak, hacknula jsem se ti sem, drze a bez dovolení. Ale kdybych se dovolila, už by to nebylo překvapení. Tak snad se nezlobíš. A jestli, tak snad ne moc. :)

Něco jsem ti slíbila a já sliby plním, tak je to tu pro tebe. Asi to nemá cenu říkat (chápej psát), ale mám tě ráda. :) Jak brzy zjistíš, tak jsem i vždycky měla. Abych byla upřímná, nechce se mi, dávat ti to číst. Je to takové niterní. : )) Ale co, no.

Takže doporučuji podívat se pod perex. :)

Deníček:

Záznam první, šestá třída :)

Něco o Vojtovi 1
Vojta je docela obyčejnej kluk. Hnědý vlásky, trochu delší, oči stejný barvy jako čokoláda (protože je to přesně můj typ). momentálně mu bude třináct.. ale divný je, že s náma chodí do třídy =o) nechápu.. =o) Jinak je chytrej ta průměrně (takže víc než já) a je vtipnej.. MOC!! Jakože když je můj idol, tak už jsem s nim chodila.... DVAKRÁT =o) docela divný. Ale já sem byla divná dycky. HI HI HA HA HA, no neřikala jsem to? No, jinak ho prostě žeru.

Záznam druhý, sedmá třída :)

Ooooooh, VOJTA
Byli jsme na exkurzi do nějaký přečerpávací elektrárny a v busu sme hráli flašku. Vojt mi dal pusu na tvář (proč jen na tvář?) a já jemu too!! Pak mi řekl, že jsem jeho die beste Freundin! A poslouchali jsme spolu písničky a já se o něj opírala. Áach…

Záznam třetí, konec devítky :)

Něco o Vojtovi
Vojta, spolužák, nejlepší přítel, bývalý kluk a moc fajn kámoš. Nyní je jedním z lidí, kterých si nejvíc vážím. Je tak krásně střelenej jako já. Je to kluk, kterej je vtipnej, milej a neskutečně praštěnej. Vždycky ho asi budu mít o něco malinko radši, než kamaráda, ale už nemá cenu to hrotit, protože tím, že jsem se konečně vzdala "skorokluka" mám skvělýho kámoše. A bohužel na konci roku o něj přijdu a už to vím. Nevěřím tomu, že se budem vídat dál a je mi z toho do breku. I když na něj budu vzpomínat, přijdu o nejskvělejšího človíčka, kterýho znám… Miluju ho jako kámoše a nechci nikdy přestat.

Záznam čtvrtý, začátek prváku :)

Osudová přitažlivost
Skončil školní rok. Pomalu a jistě se blíží září. Ztratila jsem kluka, přítele, oporu. Jen pocit, že čas, který jsme dostali na strávení společně jsem promrhala lacinými kecy. Mohla jsem ten čas prodloužit. Teď je pozdě a mě ta skutečnost, že začne nový školní rok a už si vedle mě nesedne do lavice, nebude mluvit v hodinách a už spolu nebudeme dělat hlouposti po škole, lézt na střechy, navštěvovat policejní stanice ani se hádat, fakt štve. Poprvé zazvoní na hodinu a on se posadí vedle jiný holky, kterou bude rušit blbostma.

Tak to je skoro všechno. Já vím, stydím se za svoje pubertální výlevy, na druhou stranu se musím i smát. Už tu chybí jen jeden, nikdy nenapsaný.

Záznam pátý, konec čtvrťáku :)
Není co napsat, vše už bylo řečeno jsi prostě praštěný hnědooký hnědovlásek s charismatem a úžasným přístupem k životu. A přesně tohle mě vždycky nutilo tě mít ráda a milovat a uctívat a nenávidět a smutnit po tobě a nechtít tě vidět. Je konec čtvťáku a já už nepíšu ubrečené zápisky do deníčku o tom, že se neuvidíme, neznamená to, že bych se toho nebála. Ale řekněme to jednoduše, uvidíme.

Jak už jsem věděla v devítce "Vždycky ho asi budu mít o něco malinko radši, než kamaráda."¨
Dík za všechno!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama